Mšice

V zahradách se nejčastěji setkáváme s mšicemi na jabloních, je to mšice jitrocelová, způsobuje červenofialové zbarvení listů, mšice jabloňová škodí na mladých výhoncích po celý rok. Na rybízu parazituje zase mšice rybízová, která saje ze spodu listů a způsobuje kadeření listů a zakrnění výhonků. Najdeme ji hlavně na červeném rybízu. Černé mšice najdeme na třešních, višních, švestkách, na broskvích parazitují zelené mšice. Mšice oblibují prakticky všechnu zeleninu, kterou pěstujeme na zahrádkách.
Mšice na paprice se objevují na rubu listů a na mladých vrcholových výhoncích. Rostliny zaostávají v růstu, listy žloutnou, kroutí se, povrch listů bývá lepkavý od medovice, která ucpává průduchy rostlin. Z okrasných rostlin mají nejraději šípové růže.

První generace mšic se vylíhne z přezimujících vajíček a jsou to obvykle okřídlení, létající jedinci. Vytvářejí další generace, které nejsou schopny létat. Až do podzimu se obvykle rozvíjejí jejich bezkřídlí jedinci. Existují druhy, které mění hostitele na konci léta, tehdy se objeví okřídlená generace. Teplé a suché počasí podporuje hromadný výskyt mšic. Příliš horké léto však mšicím příliš nevyhovuje.

Mšice z rostlin vysávají rostlinné šťávy, čímž jim odebírají živiny. Z těchto šťáv odebírají bílkoviny a vylučují sladkou hmotu - medovici. Zároveň se listy zvlní, deformují a odumírají, výhonky přestávají růst, vrcholy jsou ohnuté. Sladké výměšky znečišťují povrch listů, narušují normální život rostlin. Mšice mohou svými slinami infikovat rostliny škodlivými viry, (např. Šárka švestek), což může vést k rozsáhlým škodám, zejména v zahradách.

Mšice a mravenci

Medovici s oblibou konzumují mravenci, a proto si mšice chrání a starají se o ně. Na zimu si dokonce nanosí vajíčka mšic do mravenišť. Záměrně přenášejí listové mšice z rostliny na rostlinu a takto je rozšiřují po zahradě. Pokud mravenci nestíhají konzumovat medovici zůstává na rostlinách a rostliny napadne černá plíseň;, která konzumuje cukr.

Co na mšice?

Je velmi důležité, abyste rostliny neustále sledovali a v případě potřeby podnikly co nejdříve nezbytné záchranné kroky. Pokud vidíte, že mšice napadli pouze některé listy nebo větve rostliny, můžete je klidně odříznout. Malí paraziti žijí na hřbetech listů, proto důkladně prozkoumejte celou rostlinu. Na jaře je třeba sledovat hlavně mravence, mraveniště okamžitě zlikvidovat, pokud se to nedaří, na kmeny stromů umístit lepové pasti. Zabránit tak vynášení mšic mravenci do korun stromů.

Pokud je to možné v boji s mšicemi upřednostňujeme biologickou ochranu před chemickou ochranou. Mšice mají přátele (mravence), ale naštěstí i mnoho nepřátel.

• S mšicemi bojují ptáci, v zahradách hlavně sýkorky, pěnice, vrabci, kteří hlavně v době hnízdění zkonzumují velké množství mšic. Proto jim v zahradách vytvořme podmínky na hnízdění a oni se nám odvděčí.
• Asi nejznámější nepřítel mšic z říše hmyzu je larva berušky sedmitečné, s oblibou mšice konzumují i ​​larvy zlatoočky, pestřenky, bejlomorka, na mšicích si pochutnají i pavoukovci, roztoče a mnoho jiných druhů hmyzu.
• Mšice nesnášejí některé rostliny, doslova jich odpuzují - např. cibule, česnek, fenykl, pažitka, z květů aksamitník, měsíček, máta, levandule, slunečnice, proto je můžeme vysadit mezi papriku, rajčata a ochranu máme zabezpečenou.

Pokud je zase chceme naopak přilákat na nějaké místo vysejeme a vysadíme petúnie, sléz, hlízovité begónie, fazole, mák, slunečnice topinambur. Můžeme je umístit jako návnady pod ovocné stromy a po obsazení mšicemi je zlikvidujeme. Ze stromů mšice nejvíce lákají lípa, kalina a třešeň ptačí. Některé druhy zahradních rostlin jsou rezistentní vůči listovým mšicím jako například některé druhy salátu.

Jak spravit domácí bio postřik na mšice?

Na boj s mšicemi můžeme vyzkoušet i mnohé babské recepty

Různé bylinné výluhy – nejsou to sice chemikálie, ale potřeba je dávat při jejich používání pozor, aby nepřišlo při vysoké koncentraci ke spálení pletiva rostlin. Třeba dodržovat doporučené dávky a vhodné je neověřené přípravky si předem odzkoušet na malé ploše.

• Voda: mytí mšic proudem vody, nebo postřik mýdlovou vodou - 20g mýdla na 1l vody

• Tabák: 200 g rozdrceného suchého listí nechat macerovat 2 dny v 10 litrech vody. Pozor, tabák obsahuje jedovatý nikotin, proto raději nepoužívat na zeleninu.

• Citrusy: 100 g suchých slupek jakýchkoli citrusových plodů, zalijte 1 litrem teplé vody, nechte vyluhovat 3 dny

• Česnek: 200 g nakrájeného česneku vyluhovat 4 - 5 dní v 1 litru vody v zakryté nádobě. Aplikujte jako roztok: 25 ml nálevu na 10 litrů vody.

• Heřmánek: 100 g heřmánku louhovat 12 hodin v 1 litru vody. Aplikujte jako roztok 1 ku 3 s přídavkem mýdla (v množství 4 g na 1 litr roztoku)

• Cibule: 30-35 g nasekané cibule vyluhovat 5 hodin v 1 litru vody. Přidejte 4-5 g mýdla na praní. Nebo - velkou cibuli nakrájejte na kostky, zalijte 1 litrem vody a povařte asi 30 minut. Jestliže jeden postřik nepomůže, opakujte to několikrát.

• Kopřiva: necháme kvasit stonky a listy kopřivy 14 dní v asi 3-3,5 l vody. Před postřikem rozředíme v poměru 1 ku 20.

• Pálivá paprika: - 60 g papriky povařit v 1 l vody asi 10 minut. Nechte louhovat 24 hodin, poté přefiltruje.

• Ocet: roztok octa a vody v poměru 1:10 (tj. 100 ml octa na 1 litr vody). Přidat smáčedlo- několik kapek přípravku na mytí nádobí.

• Kravské mléko smíchané s vodou: v poměru 1:1, je velmi účinné v boji proti mšicím. Postřik opakovat 2-3x.

• Pampeliška: 200 gramů nasekaných listů pampelišky namočit do 5 litrů vody na 3 hodiny a můžete ihned nastříkat.

• Banánová slupka: nakrájenou banánovou slupku dejte kolem kořenů vaší pokojové rostliny, která se stala obětí mšic, hluboko do země asi 8 cm.

Na trhu jsou i různé biologické přípravky s výtažky různých olejů a silic odpuzující mšice. Biologické metody jsou šetrnější k životnímu prostředí, ale doba jejich účinnosti je kratší a to znamená, že je třeba je provádět opakovaně. Pokud nepomáhají tyto babské recepty a mšice nám přerostly přes hlavu , biologická ochrana nezabírá, musíme se poohlédnout po chemické ochraně.

Postřik proti mšicím

Chemická ochrana je nejagresivnější, ovlivňuje nejen škůdce, ale i samotné rostliny (plodiny), jiný hmyz, ptáky i domácí zvířata. Proto ji musíte používat s maximální opatrností. Většina insekticidů včelám škodí. Pokud chcete použít jakýkoliv insekticid, před použitím si pozorně přečtěte jeho účinek na včely a používejte jej pouze podle pokynů! Při jeho koupi se poraďte s prodejcem o vhodném druhu přípravku, a hlavně způsobu použití.